Výstava UNESCO 2012
Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Památky UNESCO - vila Tugendhat v Brně

Brno vyniká kvalitou meziválečné architektury. Nejznámějším příkladem je rodinná vila postavená v letech 1929–1930 pro Grete a Fritze Tugendhatovy podle návrhu Ludwiga Mies van der Rohe. Vila Tugendhat je klíčovou stavbou světové architektury 20. století a Miesovo nejlepší předválečné dílo. Významná je z více důvodů: osobou autora, uměleckou kvalitou, převratnou koncepcí obytného prostoru, zhmotněním myšlenek funkcionalismu, užitím pokrokových konstrukcí a technologií. Od roku 2001 je vila součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Rodina Tugendhatových neužívala vilu dlouho. V roce 1938 opustila Československou republiku v obavě před blížícím se nacismem. Vilu zabralo gestapo. V roce 1942 si ji pronajal Walter Messerschmidt, ředitel brněnských Klöknerwerke, jenž v ní provedl řadu utilitárních úprav. Devastována byla v posledních dnech války, kdy zde jezdecký oddíl vojsk maršála Malinovského ustájil koně. Po válce zde sídlila taneční škola Karly Hladké, od roku 1950 sloužila rehabilitačnímu tělocviku dětí. Špatný stavební stav si v letech 1981–1985 vynutil celkovou obnovu vedenou architektem Kamilem Fuchsem. Vila při ní byla upravena na ubytovací a reprezentační objekt města. V roce 1992 zde byla podepsána dohoda o rozdělení společného státu Čechů a Slováků.

V roce 1994 získalo vilu do správy Muzeum města Brna a zpřístupnilo ji veřejnosti. Stavební stav památky se však nadále zhoršoval. Bylo zřejmé, že celková obnova areálu včetně zahrady je nezbytná. Již při posuzování návrhu pro zápis na Seznam světového dědictví museli zástupci České republiky jasně deklarovat, že potřeba celkové pečlivé obnovy a rehabilitace této památky je jednou z priorit.

Vlastní předprojektová a projektová příprava a projednání optimálního přístupu trvaly několik let. Památková obnova trvala dva roky – od ledna 2010 do ledna 2012 – a hrazena byla převážně z prostředků získaných z fondů EU v rámci Integrovaného operačního programu. V březnu 2012 se opravená vila Tugendhat opět otevřela veřejnosti.

Výsledek lze považovat za úspěch. Podařilo se odstranit technické závady stavby včetně závažného narušení statiky části budovy. Výjimečný je však i způsob obnovy, protože vila se jako celek restaurovala. Přípravě i vlastnímu průběhu byla věnována mimořádná pozornost. Cílem bylo vrátit objektu podobu odpovídající době jeho vzniku a prezentovat jej veřejnosti jako artefakt a památku moderní architektury. Z tohoto důvodu jsou interiéry vybaveny kopiemi původního nábytku. Restaurování se dočkala i unikátní technická zařízení, jako jsou strojovna vzduchotechniky, spouštěcí okna, výtahy a kotelna. Všechna zařízení jsou provozuschopná. Navrácením domu do podoby z doby, kdy byl užívaný, návštěvníci dostávají možnost autentického prožitku, pohybují se v plně funkční historické stavbě. Z důvodu snahy ukázat interiéry včetně technického podlaží v původní podobě je minimalizováno návštěvnické zázemí. Najdeme zde nicméně malou výstavku a pokladnu s knihkupectvím, spolu se sociálními zařízeními. Badatelům slouží studijní a dokumentační centrum.

Pro českou památkovou péči je zkušenost získaná z rekonstrukce vily velmi užitečná. Všechny intervence byly diskutovány a zvažovány týmem projektantů, stavebních inženýrů, restaurátorů, technologů, památkářů a historiků architektury. Nejvhodnější způsob provedení se ověřoval řadou zkoušek a vzorků. V zájmu dosažení optimálního výsledku podpořilo město Brno tento proces zřízením mezinárodního poradního sboru expertů – THICOM / Tugendhat House International Committee. Česká památková péče takto měla vzácnou příležitost konfrontovat své názory s předními evropskými specialisty na restaurování moderní architektury. Získanou zkušenost je možné ve zkratce shrnout do čtyř bodů: důraz na věrohodnost, důraz na zachování originální hmoty, respektování stop času, význam materiálového a technologického řešení.