Výstava UNESCO 2012
Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Památky UNESCO - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Třebíčská židovská čtvrť je spolu s bazilikou sv. Prokopa dvanáctou a zatím poslední památkou v České republice, jež se dostala na prestižní Seznam světového dědictví, a to v roce 2003.

V 70. a 80. letech minulého století probíhaly rozsáhlé demolice v městském centru, které se neměly zastavit ani před židovskou čtvrtí. Podle asanačního plánu centra města z roku 1975 měla na většině tohoto území proběhnout plošná asanace a zmizelá historická zástavba měla být nahrazena výškovými panelovými bytovými domy. Jen aktuální nedostatek peněz a následné zásadní společenské změny z přelomu 80. a 90. let zabránily, aby se tento záměr uskutečnil. Po roce 1989 prošla třebíčská židovská čtvrť jednou z nejzásadnějších proměn ve své staleté historii. Historická zástavba, ještě před dvěma desetiletími odsouzená k zániku, jež měla téměř výlučně charakter obytné čtvrti s minimální občanskou vybaveností, se postupně stala plnohodnotnou součástí městského centra s pestrou směsicí funkcí.

Během posledních 20 let je realizován záměr na zvýšení atraktivity tohoto území pro obyvatele, návštěvníky i investory. Spočívá na třech základních pilířích, které zahrnují komplexní regeneraci totálně zanedbaných a zčásti i chybějících inženýrských sítí, pěší napojení dříve izolovaného území bývalé židovské čtvrti na ostatní části městského centra a ochranu před povodněmi. V druhé polovině 90. let byly dva klasické jezy nahrazeny vakovými. Komplexní dořešení ochrany centra města před povodněmi však spadá až do poloviny roku 2012, kdy byly v tomto území dokončeny protipovodňové stěny. Hlavním výsledkem je, že na levém říčním břehu byly zbudovány pevné protipovodňové stěny do výše padesátileté vody, ochrana před stoletou vodou je řešena mobilními zábranami. Tím je zachován velice žádoucí optický kontakt s říční hladinou i autentické pohledy na židovskou čtvrť z pravého říčního břehu. Již v polovině 90. let byly vybudovány rovněž dvě pěší lávky, které spojily dříve izolovanou židovskou čtvrť s ostatními částmi města (obchoz skalního masivu Hrádek a lávka umožňující pěší přístup do židovské čtvrti přímo z Karlova náměstí).

Na dobře přístupném území, chráněném alespoň před běžnými povodněmi a s fungující infrastrukturou, pak v rychlém sledu následovala obnova řady městských i soukromých objektů – např. adaptace bývalé Subakovy koželužny na 29 malometrážních bytů, komplexní rekonstrukce domu v Subakově ulici čp. 3, rekonstrukce dvou zpustlých domů na západním okraji Blahoslavovy ulice (přestože funkce domů je soudobá – sídlo firmy, stavební obnova v zásadě respektuje nejen hmotové řešení objektu a jeho vnější vzhled, ale podařilo se uchovat i cenné interiérové prvky včetně kleneb, původních trámových stropů a ve sklepě dokonce rituální lázně – mikve) nebo adaptace bývalé pekárny na Žerotínově náměstí na stylový hostel. Mezi nejvýznamnější realizace posledních let patří adaptace bývalého chudobince – bizarní srostlice několika totálně zchátralých domků na prudkém svahu mezi ulicemi Blahoslavovou a Skalní na luxusní hotel Joseph 1699 a zřízení muzea Seligmanna Bauera v rekonstruovaném domě bezprostředně navazujícím na Zadní synagogu.

Nejcennější budovou v židovské čtvrti a jejím neoficiálním symbolem je Zadní synagoga v Blahoslavově ulici. Koncem 80. let se nacházela v havarijním stavu. Její komplexní rekonstrukce začala už na sklonku komunistického režimu, ale byla do značné míry poplatná své době. Například cenné nástěnné malby z počátku 18. století neměly být obnoveny, neboť náboženské texty byly v rozporu s tehdejší oficiální ideologií. Po roce 1989 byly tyto ideologické bariéry odbourány a obnova maleb se stala nedílnou součástí rekonstrukce synagogy. Ta dnes slouží jednak jako pietní připomínka židovské kultury, která významně ovlivnila dějiny města, jednak jako koncertní a výstavní sál. Je zde také umístěna pamětní deska se jmény 300 třebíčských obětí holocaustu. Rekonstrukce probíhala po etapách v letech 1988–1997.

Nedílnou součástí židovské čtvrti je židovský hřbitov, umístěný na severním úbočí kopce Hrádek s 2 600 dochovanými kamennými náhrobky. V 80. letech hrozila hřbitovu likvidace, ale skupině místních nadšenců se jej podařilo zachránit a postupně obnovit. Při vstupu na hřbitov zaujme obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným dobovým interiérem, která byla v prvním desetiletí 21. století citlivě obnovena – došlo k výměně konstrukce krovu a pálené krytiny, součástí bylo i nové oplechování. Obřadní síň byla odizolována a dlouhodobě podmáčené části byly vysušeny, omítky byly opraveny včetně nových nátěrů. V roce 2011 byla restaurována všechna vitrážová okna. Ve vstupním prostoru byla instalována nová litinová kašna. Průběžně po dobu pěti let se opravovala dlouhá hřbitovní kamenná zeď. Povalené a poškozené náhrobky byly důvodem pro znovusesazení kamenných částí a jejich novému osazení. Do roku 2011 bylo tímto způsobem postaveno kolem 150 náhrobků.

Hmotovou dominantu v obraze historické části Třebíče tvoří areál bývalého benediktinského kláštera, později valdštejnského zámku, který byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou. Péče o třebíčské architektonické dědictví je tedy dlouhodobě věnována právě i tomuto areálu a jeho zpřístupnění. Významnou stavební akcí bylo proto v letech 2008–2010 znovu zpřístupnění areálu zámku přímo z Žerotínova náměstí. Součástí této akce byla oprava východní brány s restaurováním gotického portálu směrem k městu. V bráně byl nalezen fragment původní dlažby brány, která zůstala odkrytá a byla zachována jako doklad původních povrchů v klášteře. Současně v letech 2006–2012 probíhala oprava a statické zajištění východní a jižní hradby areálu zámku.

Historicky významnou etapou je celková modernizace areálu zámku pro zlepšení podmínek činnosti Muzea Vysočiny, které v něm sídlí. Modernizace byla zahájena v roce 2010 a dokončena bude v roce 2013 instalací a zpřístupněním nových expozic. Při modernizaci bude zrestaurována štuková výzdoba na stropech a malby v erbovním a vstupním sále. Restaurované náhrobky Osovských se stanou unikátními exponáty muzea.

Současně probíhá neméně důležitá obnova a adaptace objektu Předzámčí, situovaného v severní části areálu kláštera. Tvoří jej dvě na sebe kolmá křídla, která jsou částečně zbudována na základech a částech starších gotických objektů. Dokončení stavební obnovy objektu Předzámčí je naplánováno na srpen 2012. Byla provedena obnova fasád včetně restaurování erbu nad severní vstupní bránou. Následně zde bude instalována expozice městského muzea s konferenčními a výukovými prostory pro veřejnost.