Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Památky UNESCO - Vesnická památková rezervace Holašovice

Historická vesnice Holašovice

Jihočeská vesnice Holašovice byla v roce 1998 zapsána na Seznam světového dědictví pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty. Jde o unikátně dochovaný soubor hospodářských usedlostí, stavebně a výtvarně upravených v průběhu 19. století do specifické podoby tzv. selského baroka, jež jsou soustředěny kolem rozlehlé návsi. Dosud neporušená forma půdorysného řešení, parcelace a struktura zástavby představuje jedinečně zachovalý příklad vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace. V průběhu 2. poloviny 20. století byla převážná většina staveb historického jádra obce postupně prohlášena za kulturní památky (celkem jich nyní je 27) a v roce 1995 byly Holašovice prohlášeny vesnickou památkovou rezervací.

Zápis mezi světové kulturní památky UNESCO znamenal pro obec a její obyvatele zásadní mezník. Od data zápisu na Seznam světového dědictví byla realizována celá řada rozsáhlejších i drobnějších stavebních akcí, které se pozitivně odrazily na současném vzhledu obce. Mnoha památkám byla navrácena jejich historická podoba, některé byly zachráněny před zánikem a v několika odůvodněných případech se přistoupilo k rekonstrukci necitlivě přestavěných objektů. Pozornost je věnována rovněž veřejným prostranstvím a zeleni. V reakci na stoupající počet návštěvníků se také podstatně rozšířily s tím související služby a další infrastruktura. Jmenujme například celkovou opravu stávajícího hostince čp. 18 i s jeho zázemím a vznik další sezónní stylové hospody v sýpce u čp. 3, vytvoření infocentra s národopisnou expozicí v bývalé škole získané do vlastnictví obce, zřízení soukromého zemědělského muzea ve statku čp. 6 a hrnčířské dílny v usedlosti čp. 26, poskytování privátního ubytování ve třech staveních nebo vybudování odstavného parkoviště. Podstatnou pozitivní proměnou prošla také náves. Její rozsáhlá plocha byla celkově kultivována počínaje ozdravením a doplněním dřevin, transformací nevzhledné požární nádrže v půvabný návesní rybníček a konče například vcelku vkusným mobiliářem určeným jak místním, tak návštěvníkům.

Od roku 1998 postupně došlo k památkové obnově značné části historické zástavby na návsi, která takový zásah vyžadovala. Šlo především o citlivou opravu řady chátrajících nebo materiálově dožívajících střech, která zahrnovala tesařskou náhradu prvků krovové konstrukce a výměnu střešní krytiny. Na tuto akci navázala kompletní rehabilitace návesních průčelí převážné většiny usedlostí spočívající v opravě poškozených omítek a nanesení nových povrchových vápenných nátěrů. Celkovou obnovou prošla také návesní kaple sv. Jana Nepomuckého i dvě malebné výklenkové kapličky. Revitalizován byl nejen rybníček na návsi, ale rovněž zanedbaný rybník Nekysel na jihozápadním okraji obce. Za příklad památkově mimořádně zdařilé obnovy můžeme považovat rekonstrukci čeledníku ve dvoře usedlosti čp. 19 do původní podoby podle dochované historické dokumentace a komplexní opravu nevelkého, avšak svým charakterem a stavebním provedením pozoruhodného prasečího chlívku s kurníkem situovaného před usedlostí čp. 11. Bezpochyby ojedinělým počinem bylo též rozhodnutí o navrácení souboru 8 dřevěných pístových vahadlových vodních pump do prostoru návsi na jejich původní místa. Mohutné pumpy, v průběhu 2. poloviny 20. století postupně odstraněné, zhotovil tradičními řemeslnými postupy za použití přírodních materiálů pumpař pan Stašek z Českých Budějovic.

Výše uvedený přehled stavebních aktivit v Holašovicích za posledních 14 let není kompletní, vybrány byly jen dokončené nejvýznačnější, nejrozsáhlejší a nejkomplexnější příklady obnovy památkového fondu obce. Dalším cílem by měla být systematická oprava či rekonstrukce soustavy původních kamenných zdí uzavírajících zahrady jednotlivých usedlostí, které v prstenci obklopují historický půdorys obce.