Přejít na: Obsah | Konec stránky

Průzkumy památek - OPD, stavebně historické, archeologické, materiálové aj. průzkumy

Co je zkoumání či průzkumy památek? Nebo konkrétněji: co je podstatou zkoumání památek? A k čemu průzkum slouží? Otázky, na které je po ruce zdánlivě jednoduchá odpověď. Tázání po podstatě věcí a zvídavost obecně je bezpochyby bytostným základem člověka. Výklad tohoto jevu leží mimo oblast památkové péče. Co je však nedílnou součástí praxe památkové péče, je průzkum památkového fondu. Památkový fond se skládá z nemovitých a movitých památek a památkových území, atd., zjednodušeně řečeno ze staveb a jejich vnitřního vybavení a větších územně spojitých památkově hodnotných území.

Proč se památky zkoumají a v čem průzkum spočívá? Jde v podstatě o jednoduchý princip, založený na premise, že bez dostatečného poznání památky nelze kvalifikovaně rozhodnout o adekvátním záměru a provedení obnovy či jiného stavebního zásahu na památce, v případě movitých památek pak k jejich restaurování. Jako příměr by mohla sloužit oblast medicíny - ani lékař nemůže efektivně léčit pacienta bez sestavení anamnézy a zjištění diagnózy.

Průzkum památek, nebo v širším slova smyslu souboru kulturního dědictví, proto primárně slouží jako základní nástroj pro odborné vyjádření památkáře v procesu posuzování záměru stavebního zásahu, obnovy nebo úpravy, stejně jako posouzení vhodnosti funkční náplně. Neméně významným, ač druhotným důsledkem shromažďování informací o památkách je vznik obsáhlého souboru poznatků, který jako heuristická báze slouží dalšímu bádání odborníků z oblasti řady humanitních vědních disciplín, jako jsou dějiny umění, historie, kulturní historie, etnologie a další, které se snaží danou památku vysvětlit v širším kontextu, postihnout tedy to, co samotný objekt přesahuje a co je výpovědí o naší minulosti.

Je nutné si uvědomit, že existuje přímá souvislost mezi poznáním a rozpoznáním hodnot té které památky (podmiňujícími kvalitní proces obnovy a restaurování) a na druhé straně neznalostí nebo dokonce ignorancí, které v konečném důsledku znamenají ničení hodnot, devastaci a zánik památky. Neboť právě odborný průzkum odhalí a formuluje hodnotu a význam potenciální památky, napomůže definovat kvality, které jsou součástí její podstaty.

Dosud nás obklopuje množství staveb a předmětů, u nichž jsou památkové kvality dosud skryty. Je proto úkolem odborné organizace památkové péče (NPÚ) aktivně vyhledávat a dokumentovat památkový potenciál. Neméně důležitou činností je prezentace a propagace zjištěných hodnot, které musí být směřovány nejen dovnitř oboru památkové péče, ale především k lidem žijícím a působícím v daném místě, v němž se památka nachází. Památka dochovaná ve svém přirozeném prostředí je sama přímou projekcí historie v současnosti a nástrojem identifikace člověka s prostředím, jež ho obklopuje. Předmětem památkových průzkumů jsou nejen impozantní hrady a hradní zříceniny, reprezentativní zámky, vznosné, k nebi se tyčící městské chrámy, honosné domy a radnice, ale také malebné venkovské kostely, kapličky nebo Boží muka, které tvoří součást kulturní krajiny a dokumentují naši existenci ve světě.

Řada kulturních památek je bohužel bezprostředně ohrožena, ať již v důsledku chátrání nebo naopak necitlivých stavebních zásahů či dokonce demolicí, jak o tom koncentrovaněji hovořilo mediální téma Národního památkového ústavu pro 2. čtvrtletí roku 2010. V  případech ohrožených památek hraje odborný průzkum a dokumentace prvořadou roli, neboť zachycuje skutečnosti, které postupně nebo zcela náhle mizí. Zároveň je třeba dodat, že záznamy rozpadajících se památek jsou již jen jakýmsi odrazem zanikající památky „in memoriam“, protože sebedokonalejší a sebedetailnější dokumentace či sofistikované počítačové vizualizace, které umožní simulovat podobu stavby před zánikem, nenahradí plnost poselství, spočívající právě ve fyzické autenticitě památky, v jejím reálném dochování. Dokumentace chátrajících a zanikajících památek je tedy velmi neradostnou disciplínou, jakkoli často objevnou.

V rámci předprojektové přípravy a dokumentace pro obnovu památek existuje řada specializovaných průzkumů lišících se předmětem svého zájmu. Specializované průzkumy lze zahrnout do základní diagnostiky stavebně-technického stavu památky, jako je například průzkum restaurátorský, statický, geologický, hydrologický, speleologický, mykologický nebo průzkumy materiálové (petrografie a další laboratorní metody). Další jednoduché dělení průzkumů rozlišuje průzkumy „nad terénem“ a „pod terénem“. Nejkomplexnějším podkladem pro již zmíněnou kvalifikovanou obnovu nemovitých památek je „v úrovni nad terénem“ především stavebně-historický průzkum (SHP) a operativní průzkum a dokumentace (OPD), dvě příbuzné metody, prováděné v odlišném časovém horizontu. SHP se provádí v dostatečném předstihu před stavebním zásahem, přičemž přináší celostní pohled na památku, včetně specifikace její hodnoty. Naproti tomu OPD je směřován zejména ke stavební fázi, kdy je v průběhu obnovy odhalována celá řada nových nálezových situací, které byly při provádění SHP dosud skryty. Analogicky „pro úroveň pod terénem“ je to záchranný archeologický výzkum, neboť skoro každá stavba plynule zasahuje i podloží. Logická konstrukční spojitost podzemní a nadzemní části stavební památky vytváří těsnou vazbu mezi archeologií, SHP a OPD. Tyto tři formy průzkumu/výzkumu tvoří základní nástroj poznání nemovitého památkového fondu.

V případě průzkumu a interpretace movitých památek je primární uměleckohistorický rozbor a restaurátorský průzkum spojený s různými detekčními a laboratorními analýzami.

Z hlediska systémové provázanosti složky evidence a průzkumu památek a kvalifikovaného rozhodnutí o koncepci a postupu jejich obnovy je činnost Národního památkového ústavu nezastupitelná a nenahraditelná. Cílem oboru památkové péče je zachování památky na původním místě a pokud možno v historické podobě, v maximálně autentickém stavu, odpovídajícím poslední historicky kvalitní etapě vývoje památky. Odrazem kulturní vyspělosti společnosti je proto nejenom stav a způsob zacházení s památkami, ale také vztah ke sledování, prohlubování a využívání jejich vypovídací schopnosti. Památkové průzkumy a výzkumy památkového potenciálu jsou proto velmi významnou součástí oboru památkové péče jako celku a je velmi potřebné, aby znalosti o tomto segmentu působnosti památkové péče vešly v širší společenské povědomí, stejně jako jsou známé činnosti NPÚ spojené s přípravou konkrétních odborných vyjádření pro orgány státní správy anebo péče o početný soubor zpřístupněných kulturních památek v péči NPÚ pro veřejnost.