NPÚ - Barokní socha v krajině
Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Býčkovice. Sloup se sochou sv. Máří Magdalény (původně se sv. Janem a Pavlem). Ploskovice. Sloup s oboustrannou sochou Panny Marie

Téma: Sloupy a pilíře, Významní donátoři
Ústecký kraj
1. Býčkovice. Sloup se sv. MM. Stav v roce 2009. Foto VK

Datace: Býčkovice – 1737–1738 , Ploskovice – 1737
Autor: sochař – Ondřej Dubke, kameník – Johann Gerog Thun, navrhující architekt pravděpodobně – Václav Špaček
Donátor: Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská
Materiál: pískovec
Býčkovice – není zapsáno v seznamu nemovitých kulturních památek, Ploskovice – Nemovitá kulturní památka zapsaná v ÚSKP, rejstř. č. 43778/5-2216

Býčkovický sloup, nazývaný v době svého vzniku sloupem či statuí Na černém,  stejně jako ploskovický sloup vztyčený na místě zvaném Na jezách dala v letech 1737–1738 postavit majitelka ploskovického panství Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, rozená vévodkyně Sasko-lauenburská, jako součást právě dokončovaného areálu ploskovického zámku, stavěného podle projektu velkovévodkynina dvorního stavitele Václava Špačka. Statue Na černém byla postavena tak, že se volně vázala na složitý systém cest a kompozičních vazeb urbanizujících širší okolí Ploskovic. Statue Na jezách byla postavena na místě, ke kterému směřovala nově vysázená alej v kompoziční severojižní ose zámeckého areálu.

S pracemi na stavbě obou sloupů bylo započato ještě v roce 1737. Dne 30. listopadu 1737 bylo Matesu Gubanckovi, kamenolamači z Mladého, zaplaceno celkem 43 zl. 8 kr. za kámen nalámaný k býčkovické statui a také k ploskovické statui, jakož i ke galerii ploskovického zámku. Pokud jde o samotnou statui Na černém, bylo Gubanckovi placeno „k novému dvouhrannému sloupu Na černém za 19 kusů soklu, stupňů a říms a za kulatý sloup.“ Dne 31. prosince 1737 pak byla vyúčtována kamenická práce, kterou k oběma statuím podle smlouvy vykonal Johann Georg Thum, kamenický mistr z Verneřic, jenž obdržel 50 zl. za práci ke statui Na jezách a 40 zl. „za dvouhranný sloup Na černém, kde stál starý kříž.“

Postavena a dokončena však byla býčkovická statue byla až v následujícím roce 1738. Dne 9. května 1738 bylo zedníkům zaplaceno 10 zl. 58 kr za práci „při osazování sloupu Na černém“, totiž za to, že „k řečenému sloupu vyzdili základy o výšce 2 ¼ loktu, délce 4 lokty a šířce 3 lokty, osadili jej a natřeli“; současně s tím natřeli i dříve postavenou statui Na jezách. K „vyzdění základů a osazení stupňů“ u této statue bylo roku 1738 ze zásob panství vydáno 29 strychů 2 věrtele vápna a také 24 ½ liber olova k zalévání čepů. K natření obou statuí, Na černém i Na jezách, dostal téhož roku velkovédkynin dvorní sochař Ondřej Dubke celkem 82 žejdlíků lněného oleje. Sochařskou práci pro statui tedy nepochybně provedl  Ondřej Dubke, jenž ovšem za všechny své práce pro svou zaměstnavatelku dostával pravidelný celoroční plat, takže nemáme k dispozici žádný účet za jím zhotovené sochy.

V archivních pramenech se poté s těmito sloupy setkáváme v soupise soch býčkovické farnosti z 18. prosince 1835, kde jsou popsány takto: „Na takzvaném Černém, tj. na vyvýšenině mezi Býčkovicemi a Dolní Chcebuzí, je kamenná statue svatých Jana a Pavla, zřízená zesnulou Marií Annou, velkovévodkyní Toskánskou, v době, kdy se stavěl ploskovický zámek; o svátku sv. Jana a Pavla, tedy v den býčkovického slibu, je sem vedeno procesí. Statue je udržována vrchností“, „U silnice nebo spíše nedaleko silnice mezi Trnovany a cihelnou se nachází statue Matky Boží s Ježíškem a třemi světci. Stojí na vrchnostenském pozemku, byla zřízena velkovévodkyní Toskánskou Marií Annou a je také udržována vrchností“.

Dnes se z původního býčkovického sloupu dochovalo pouhé torzo tvořené zajímavým jednoduchým soklem s volutovými křídly a mohutným erbem donátorky na čelní straně a sloupem, který stojí uprostřed soklu. Původní v soupise soch zaznamenané sochy sv. Jana a Pavla, jež pravděpodobně představovaly římské vojáky, prvomučedníky a často vzývané ochránce proti blesku, hromobití a špatné úrodě, na soklu chybí. Stávající socha sv. Máří Magdalény z hořického pískovce nahradila někdejší mariánskou sochu pravděpodobně někdy ve druhé polovině 19. století.

I ploskovický mariánský pilíř mohl přijít o svou původní sochařskou výzdobu. Ta však byla naštěstí zachráněna v rámci restaurátorského zásahu realizovaného v roce 1955, ačkoliv některé sochy již byly rozbité na kousky. Ploskovický pilíř reprezentuje trojboké objekty, půdorysné řešení soklu vychází totiž z trojúhelníka s okosenými rohy, které jsou obloženy opět mohutnými volutami. Na římse tohoto soklu stojí trojice českých zemských patronů, sv. Vojtěch, sv. Vít a sv. Prokop. Vysoký a štíhlý trojboký pilíř pak nese dvojitou milostnou sochu Madony.

Text: Viktor Kovařík, Pavel Zahradník

Foto: Viktor Kovařík



Další údaje

okres
Litoměřice
souřadnice
50.561138,14.211473
Galerie fotografií

Býčkovice a Ploskovice

foto
Viktor Kovařík
dne
10. 5. 2011
Možnosti řazení
|< < 1 2 >|

Býčkovice. Sloup se sochou sv. Máří Magdalény.

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Býčkovice. Sloup se sochou sv. Máří Magdalény.

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Býčkovice. Sloup se sochou sv. Máří Magdalény

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Býčkovice. Sloup se sochou sv. Máří Magdalény

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Býčkovice. Sloup se sochou sv. Máří Magdalény

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Ploskovice. Sloup se sochou Panny Marie a Madonou

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Ploskovice. Sloup se sochou Panny Marie a Madonou

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Ploskovice. Sloup se sochou Panny Marie a Madonou

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Ploskovice. Sloup se sochou Panny Marie a Madonou

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík

Ploskovice. Sloup se sochou Panny Marie a Madonou

:: Stav v roce 2009
dne: 10. 5. 2011
foto: Viktor Kovařík
|< < 1 2 >|