NPÚ logo
Přejít na: Obsah | Konec stránky

100 let od Sarajeva a konec dlouhého století


Sté výročí sarajevského atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu, velkovévodu Františka Ferdinanda d´Este, je pro Národní památkový ústav jedním z hlavních letošních témat. Spolu s ním si připomínáme vypuknutí první světové války v červenci roku 1914, životy a osudy významných osobností této doby, ale také radikální změnu životního stylu všech vrstev obyvatelstva, danou mimo jiné rozvojem vědy a techniky v průběhu „dlouhého“ 19. století.

Centrem připomínek atentátu v Sarajevu je zámek Konopiště, hlavní a poslední sídlo následníka trůnu i jeho rodiny. Má proto ve svých sbírkách osobní předměty arcivévody a jeho rodiny přímo spojené se sarajevským atentátem. Výročí tragédie připomíná výstavou Spojeni v životě i ve smrti, v neděli 22. června v 15 hodin slavností Božího těla, v sobotu 28. června v 18 hodin zádušní mší za Františka Ferdinanda a Žofii celebrovanou kardinálem Dominikem Dukou i dalšími akcemi.

Spojeni v životě i smrti - Konopiště

Spojeni svazkem manželským - spojeni stejným osudem

 

Sarajevo

Sarajevský atentát

Zámek Zákupy, kde se v červenci 1900 uskutečnila svatba následníka trůnu s Žofií Chotkovou, zpřístupnil na oslavu této události další pokoje habsburských obyvatel a pořádá prohlídky technického zázemí císařova osobního výtahu.

Pouhých deset dní před svou smrtí byl následník trůnu František Ferdinand čestným hostem na  zámku Náměšť nad Oslavou, kde se zapojil do střelby na holuby.  Události období těsně před atentátem proto připomene výstava Deset dní před Sarajevem.

Letní sídlo rodu Chotků, zámek Veltrusy, pořádá pro připomenutí starých časů v sobotu 9. srpna Dožínky hraběte Chotka s pečením placek, sečením, mlácením, mletím obilí, divadlem a s ochutnávkami piva malých pivovarů.

Zámek Buchlovice, sídlo ministra zahraničních věcí Rakouska-Uherska a autora tzv. srbského ultimáta Leopolda hraběte Berchtolda z Uherčic, připomene od července výročí vypuknutí první světové války výstavou Leopold Berchtold a první světová válka.

Atentát v Sarajevu neznamenal pouze smrt nástupníka trůnu. Symbolicky jím končí „dlouhé“ 19. století, v jehož průběhu došlo k největším změnám v historii: jak v oblasti životního stylu, tak z pohledu struktury měst, v přehodnocení vzdálenosti (železnice, telefon, telegraf, rádio), tak z hlediska vztahu věci a jejího zachycení a uchování (fotografie, gramofon, film) v historii. Konec dlouhého století je proto téma, kterým tyto proměny Národní památkový ústav připomíná. V jeho rámci pořádají své akce jednotlivé objekty ve správě NPÚ i územní odborná pracoviště. Návštěvníky čekají například stylové květinové aranže a historické fotografie, komentované prohlídky po architektuře měst, ale i nové prohlídkové trasy zaměřené na technické zázemí zámků.

Životní styl „dlouhého“ 19. století, které změnilo výrobu, podobu měst, dopravní možnosti a mnohé další, připomene na zámku v Mníšku pod Brdy prohlídka pro rodiny s dětmi Mazlíčci a zvířátka šlechtických pánů a na zámku ve Slatiňanech nová trasa nazvaná Pokrok nezastavíš. Náhled do každodenního života jiných než šlechtických vrstev společnosti nabídne Soubor lidových staveb Vysočina, ale také skanzeny Zubrnice a Příkazy.